5. 10. 2020
V Pražském kulturním centru 5. 10. 2020, vyvolané ATU ČR
Přítomni: Hayashi, Kiška, Knolle, Kolda, Pechar, Schneider, Slavický, Svidró
Omluveni: Burkiewiczová, Jandová, Kuneš
Téma: Jak získat pro fungování a existenci více peněz z magistrátu a ministerstva.
- Sebrat reálné argumenty a vytvořit plán, s jakým jít na magistrát a ministerstvo za ATU ČR
- Třeštíková i Zaorálek mají ambice měnit grantový systém, diskutovat s veřejností – nepromarněme tuto příležitost.
Linda se infiltrovala do Asociace nezávislých divadel – oni neznají finanční problémy tance, protože neznají „naše čísla“. Oni se srovnávají s příspěvkovými organizacemi. Náhled do statistiky vytvořené A. Schneiderem:
Kromě vícesouborových divadel (rozpočty celkem pro několik souborů – není možné rozdělit na žánry): Svidró prezentace: ANALÝZA dotací pro jednosouborová divadla a soubory (příspěvkové i nezávislé)
Disponují veřejnými zdroji + Program státní podpory (kdysi pro možnost zvýšit platy)
Příspěvkovky regionální 14 divadel průměrně 52 mil. Kč na rok / na 1 divadlo
Příspěvkovky HMP 12 divadel průměrně 40mil (je v tom i HDK, S+H, Minor)
Loutková divadla – regiony 5 divadel průměrně 26 mil. na rok / na 1 divadlo
Nezávislé regionální činohry 4 divadla průměrně 30mil ročně na rok / na 1 divadlo
Nezávislé pražské činoherní divadla 5 divadel průměrně 13mil na rok / na 1 divadlo
(analýza viz Příloha 1)
Svidró: ze statistiky vyplývá: např. 2 nezávislé pražské soubory dostanou dohromady 48,000.000 Kč z grantů + program státní podpory MK (konkrétně Dejvické divadlo 24,440.000 Kč a Činoherní klub 23,600.000 Kč), tak pro tanec a nonverbální umění se rozděluje (na vše: soubory, festivaly, prostory, projekty):
MK: 49,300.000 Kč
MHMP: 50,050.000 Kč
NUTNO brát v potaz: včetně provozu divadelní budovy – pro relevantnost nutno odečíst 30% z rozpočtu (tolik vydají na provoz/režii budovy)
= umělecká tělesa bez provozu divadelní budovy cca 14 milionů / rok na svou uměleckou činnost a provoz + nutno přičíst náklady 10% spojené s mobilitou celé produkce a scénické techniky = cca 18 mil. Kč ročně
Pokud soubor dostane příspěvek z veřejných zdrojů – je to 70% celého rozpočtu, zbylých 30% vlastní příjmy: Např 2 modely:
příspěvek 17,500.000Kč (70%), celkový rozpočet 25,000.000Kč (100%) , vlastní příjmy 7,500.000Kč
příspěvek 9,800.000Kč (70%), celkový rozpočet 14,000.000Kč (100%) , vlastní příjmy 4,200.000Kč
- Viz rozbor –tabulka návštěvnost + cena vstupenky + velikost divadla = výnos z představení
(přesně viz Příloha 2)
Co potřebuje taneční soubor?
- Také peníze na mobilitu a komerční pronájem divadla – hraní v regionech je pro některé soubory existenční záležitostí (PKB, BPJ, BB), v Praze by nedokázali pokrýt takovou kvantitu – možná 40% obslužnost regiony, aby se uživili – problém s vhodnými prostory pro tanec
- V Praze zázemí pro zkoušení i představení – opět diskuze okolo vhodnosti prostoru (který má zázemí, vysoké stropy, velké jeviště a hlediště kukátkového typu..)
- Především ale zaplatit lidi, mzdy, pak teprve vše ostatní
- Žádat na provoz uměleckého souboru nezávisle na scéně… mezi 14-25 miliony ročně
- Jaké argumenty a jaké lidi?
- Prostor kde pracovat, není tu jediný prostor, který by sloužil tanečnímu umění se zázemím, výškou stropu i půdorysem i se sály apod.
- Hrací plán, výjezdy do regionů – až výsledek.
Diskuze se neustále stáčí k neexistenci scény a prostor.
Návrh: Pojďme se zaměřit na provoz ve funkčním zázemí – možná provoz souboru v rámci jiné už fungující scény?
Lenka Vagnerova i DekkaDancers ukazují, že je to cesta, jak přežít
- mít za sebou scénu, která je soběstačná,
- % z výnosu z tržeb
- taneční soubor a jeho repertoár zde uvítá jako vítané zpestření,
- ten zase nemusí řešit provoz budovy, techniku, částečně ani PR
- generuje i publikum, zvyklé sem chodit na jiné žánry
- možná pokud by se prostory motivovaly nějakou injekcí za to, že poskytují rezidenci?
PKB + BPJ + BB – nedůvěra v tento typ, protože divadla nemají prostory pro každodenní provoz – především zkušebny a zázemí (nejen pro umělce: šatny, ale ani sklady, místnosti pro administrativu: kanceláře, rehabilitace atd.) – žádné divadlo v Praze kromě Nové scény ND a SOP prostor použitelný jako „taneční studio“ nemá (činoherní zkušebny mají charakter a rozměry spíše „kluboven“)
nenechají je týdny zkoušet na jevišti, nebo příliš drahé
Problematika prostor:
- kontinuálně působícího tělesa potřebuje taneční studio ke každodennímu provozu a zázemí pro části scénografie a rekvizity – nyní většinou v nájmech, kde je nutné uvolnit pro odpolední komerční využití (viz Contemporary Prostor pro tanec nebo taneční sály pro společenské tance s parketami) – neustálé manipulace s podlahou, zrcadly, klavírem, tyčemi, kulisami a rekvizitami
- Dům tance Palmovka stále spí, konzervatoř TCP stále výpověď ze Žvahova a hledá
- Dům tance Tanec Praha – Lázně – malé místnosti neodpovídající velikosti tanečních sálů – vhodné pro projekty pohybového a fyzického divadla, experimentální scény
Schneider – viděl tento prostor a doporučil Praze 3 jako vhodné prostory pro divadlo Ponec (zázemí, zkušebny)
- nemůže řešit situaci tanečních souborů obecně v Praze – prostorově nevyhovující a taneční sály nebudou odpovídat velikosti jeviště
- nabízela se Archa, že mají prostor, který by dali k dispozici tanečníkům pro rezidence
- Martin Kolda zná kontakt na nevyužité prostory s potřebnou výškou stropu apod. jako zkušebny – stačí najít spolufinancování, jsou osloveni ke spoluprodukci
Všichni se již dávno shodli na podfinancování, víme to, přestaňme plakat a hledejme cesty ven. Několik variant:
- Soubor získá rezidenci u divadla a prostor, divadlo dostane o 20mil víc pro provoz souboru
- Taneční dům – pro existenci více souborů, prostor to bude financovat – jenže žižkovské lázně a hotovo? Ovšem opět pouze na malé projekty
- Radikální navýšení grantové podpory – nereálné najednou shora, návrh: musí vzejít z žádostí, zdola -tedy radikálně navýšit rozpočty tanečních souborů na 10-20mil. (po vzoru PKB) a tím navýšit prostředky v grantech
-je třeba si ujasnit, kdo má skutečně zájem o kontinuální provoz: počty umělců, výkonové ukazatele, druh dramaturgie
(teoretický rozpočet – viz příloha 3)
Protlačit jednu společnou jednotku, která bude lobovat
- byla by škoda, aby PKB musel neustále lobovat a pro záchranu krku obcházet systém, kde se ostatní perou o drobky (nyní přežívá jen díky mecenášským penězům pana Dunovského – ročně 3-5 milionu kč)
- Praha už zná argumenty – jakou částku soubory potřebují, konkrétní zásady, honoráře, logistika, chtít zaměstnat, platit odvody, přínosy pro Prahu, reprezentace Prahy – vyslechli si nás, další schůzka měla proběhnou březen 2020 – všechno pozastaveno COVID nebo jednotlivé soubory (opět) začaly jednat na vlastní pěst
- tehdy nebyl statut profesionálního umělce, možná by to v lobby pomohlo
- Praha ví, že potřebujeme peníze, jsme aktivní obor, který funguje i za málo peněz, potřebují nás
- Jenže proto rádi odklepli Dům tance vedle Ponce – nebudou to cítit jako gesto vůči tanci a konec? (bude náročné vysvětlit rozdílné potřeby – umělecké, produkční, provozní a prostorové kapacity kontinuálně pracujících těles s inscenacemi pro divadelní síť a potřeby pro alternativní projekty: např. klubové scény a menší divadelní prostory s kapacitou okolo 120 diváků)
- Nutno opakovat, co to znamená kontinuálně pracovat a kolik to stojí.
- pojďme si jasně říct cenu za umění
- až budeme mít stejné produkční zázemí jako činoherní soubor, teprve pak řešme, kdo kde bude zkoušet a kdo kam pojede…
Návrh: Koncentrujme se na nejbližší období, tedy žádosti na MKČR.
Když se sejde více žádostí s reálným rozpočtem, který reflektuje touhu zaměstnávat, má celý obor šanci na přidělení více prostředků a nějakou odezvu
Konkrétní kroky ATU ČR – akce „V jednotě je síla“
- 1. oslovit soubory s tím, že pokud by chtěli do budoucna zaměstnávat, ať v této realitě nacení rozpočty včetně mezd a odvodů a tím jejich rozpočty vyskočí o několik milionů nahoru. Naznačit, že ATU ČR bude v této věci lobovat a upozorní MKČR na společnou aktivitu celého oboru tímto směrem. Pokud bude těchto souborů více, je větší šance na úspěch. Získat zpětnou vazbu od nich.
- 2. posléze ATU ČR napíše dopis, který upozorní MKČR na společnou aktivitu celého oboru tímto směrem, případně se objedná na schůzku
- Jakmile budou tyto částky i černé na bílém na stole grantové komise, tak se jistě stejně jako loni ohradí s žádostí o navýšení pro satisfakci subjektů
- 3. podobné lobby i směrem k magistrátu a dál
V Praze 5. 10. 2020 Zapsala: Lucie Hayashi
Kontrolu provedla a doplnila: Linda Svidró
